Noční rajd na Kavčí hory - 26. 04. 2007; 40,17 km

Jelikož v poslední době v naší partě opět vzrůstá chuť na využití našich byciklů, díky teplejšímu počasí a taky díky blížíčím se letním prázdninám a tím padem i 4. Tahem Smradů, je třeba začít pořádně štýlit co bude potřeba. A po loňských štýlech jako cestovní vodnice a neonová trubice, letos se zaměřujeme na vychytání kompletních osvětlovacích sestav a jak jinak je otestovat, než při nočních rajdech okolím Prahy?!

Noční jízdě na Kavčí hory, která původně měla být noční jízdou do Radotínskejch vrchům, předcházelo několikadenní připravování kol Honzy a Davida a z části i Pepy. Šlo zejména o propojení centrální 3-kg baterie pomocí káblíků se světly a neonem. Samozřejmě s využitím spínačů a hlavně s překonáním problémů, jak korigovat napětí a podobné výchyty, o kterých se Dave s Pepou možná i něco naučili v jejich ústavu.

Ale pojďme už k samotné noční jízdě, od památné první z června předchozího roku, uběhlo přes deset měsíců a všichi byli řádně natěšený, vyjma Jirky, který se rekreoval na Slovensku. Celé odpoledne se u Davida na zahradě neskutečně hrotila příprava, o páječku a další nezbytné nářadí se střídali Pepa s Honzou a Davidem, umně jim asistoval Davidův brácha Lukáš, který se rozhodl noční jízdu absolvovat rovněž a navíc se mu povedly ukuchtit podařený tousty, jako příjemná sváča před startem. Zatímco naše trojka pilně pracovala, nedočkavý Tomáš kroužil po Praze a se stále větší nervozitou a nasráním četl zprávy o odkládajícím se spichu. Přijel se na nás podívat i Jakub, a jak rychle přijel tak zase taky odjel. Nakonec sme kolem desáté večerní dopeklili jakž takž světla do funkční podoby, akorát že se nám nedařilo plnohodnotně rožnout všechny světla najednou, ale nebylo času nazbyt a vyrazili jsme. Kromě Lukáše, kterýžto musel už kvůli pozdnímu startu nočního rajdu zůstat doma.

My ostatní jsme sjeli proseckou a první defekt - Pepova přední, nově implementovaná součástka červené záře, nevydržela nápor vzduchu a ostřesy vozovky a Pepa moh sbírat, po další pár set metrech následovalo Honzovo dofukování kola, kterému přihlíželo několik čumilů z okolo projíždějích aut, jelikož neony a diody zůstaly samozřejmě zapnuty. Závody s tramvají dopadly celkem nerozhodně, ale to nezajímalo nasranýho Tomáše, kterej na Vltavský pořád prskal a první společné kilometry po nábřeží a až k počátku Karlova mostu probíhaly v napjaté atmosféře, tu trošku uvolnili davy cizinců, kteří se zájmem fotily to, co ještě asi neviděly - naše potůněná kola.

Zapózovali jsme a už to mydlíme po mostě na druhou stranu vpředu Dave s Pepou kousek pozadu Tom s Honzou, najednou brzdy jak svině a policejní hlídce se nelíbí že cyklisti používají kolo tak, jak je určeno, takže po menším zprudění nás nechávají velkoryse bez pokuty vést kolo na konec mostu a my můžem zase nasednout a jet z Malostranské pod Petřín, na Anděl a dále k Barandovskému mostu, ten překonáme a při minipauze kdy kotrolujem světla, řešíme kde je chyba, že to nešlape jak přesně má, padlo rozhodnutí, že tentokrát to na jízdu do Radotínských vrchů nebude a tudíž po druhém břehu to smažíme z Podolí zpět ku centru.

Iniciativu přebírá Pepa a vede nás nábližkou směr Pankrác. Vystoupáme až na vrcholek Kavčích hor a k sídlu České televize. Tam zkoušíme pořídit konečně taky nějaká fota a Pepa řeší s Davem napájení neonů. Po chvíli razíme dál směrem na Pankrác a z pankráce hezky po magistrále až na Nuselák, Ipák, kde sou z nás totálně odvázaní další turisti, zevlující před hotelem, Mírák, do Koruní, opět údivy nad světelkujícímy Smrady lítají ze všech stran a my myslíme na to, jak libový to bude, až to bude ještě všechno šlapat perfektně. Přes Vinohrady a Olšany směřujem na Ohradu, kde se od nás odpojuje Tom a razí dom. My tři zbývající máme před sebou pohodový sjezd z Ohrady přes Balabenku až k nepopulárnímu výšlapu od Kříže nahoru zpět na Prosek, tam dorážíme chvíli po jedné hodině ranní.

Poznatky z noční jízdy byly - napětí ve světelných soustavách kolísá, diody se odpalujou, konvertory vaří jak svině, paráda prostě.