Jak si tak pročítám a prolejzám web a vymejšlim, jak ho zlepšit a aktualizovat, ale zároveň dodržet originální (i když amatérský) desing, uvědomuju si, že informací je zde poměrně dost a jsou uváděni přehledně o každém Smradovi, Tahu, či akci, ale co tu chybí je něco jako kompletní souhrn nebo dá se říct kronika Smradů z Prahy! Rozhodl jsem se tudíž popsat naší historii, určitě si na něco nevzpomenu, ale pokud vy ostatní ano, rozhodně mi to dejte vědět ať to máme pořádně kompletní, je přece na co vzpomínat za těch necelých pět let.
Ano letos tomu bude pět let, co se sešla základní čtyřka - Číža, Dejv, Pepa a Tom, 19. 7. 2004, na Karlově mostě, na počátku úplně prvního společného dobrodružství. Ale dovolím si zajít ještě trochu dál do minulosti a sice do roku 2001, to byl rok kdy jsme poprvé s Dejvem absolvovali Nova Author Cup a hlavně, pokud mě pamět neklame, na čarodějnice, tedy asi o půl roku dříve sme spolu podnikli první noční jízdu Prahou! Každý jedno světlo trochu pití ve flašce a plno očekávání jsme měli jako jedinou výbavu. Trasa vedla z Proseka do Letňan odtamtud po poli, kde jsme potkali partičku nakalený mládeže :D do Čakovic a zpět domů. O nějakou dobu později následovala noční jízda do Počernic a do Satalic a několik dalších krosů.
Dalším mezníkem v historii naší grupy byla noční jízda do Tróje, při které si odbyl premiéru třetí Smrad a tím byl Pepa. Kros Stromovkou a zběsilé noční rajdy v Tróji Pepu zaujali natolik, že dokázal pro naše akce získat svého dobrého kamaráda ze základky - Toma.
A tím se vracíme na začátek 1. Tahu Smradů. Pokusím se v krátkosti vzpomenout na nezapomenutelné zážitky, které jsou snad podrobně zaznamenány přímo v příběhu z Tahu. Tak učitě stojí za to zmínit, že Pepa si nejradši centruje kolo v prvních hodinách našeho výletu, dalším poznatkem je skutečnost že na Tomášův ráfek opravdu nemá nikdo pumpičku. Dobrý je taky vědět že stavět stany ve svahu může bejt krapet nepohodlný stejně jako pokoušet se spát ve spacáku, nad ohništěm, aniž by vám za chvíli nezačalo být nebezpěčně horko.... Jedna, alespoň pro mě nezapomenutelná vzpomínka na noční jízdu mi vyvstane na mysli, když se řekne kemp Putim, je zbytečný psát víc, případně nahlédněte do příběhu (přes tu tu, noo....). Dalším mezníkem může být "násilný" vpád do Boubínského pralesa, jinak se to vážne popsat nedá. A pozor, další ikonou sou Pepovy brašny, asi žádné na světě nemají právo přežít déle než jeden jediný Tah. Úsměvnou vzpomínku vyvolá kempování ve městě Příbram v pejskařském areálu a veselá historka s Tomem Benetkou, Robinem a jednou trubkou.
V tomoto období po Prvním a před Druhým Tahem, možná nevědomky začínáme schůzovat zatím bez nějaké větší pravidelnosti, či stejné sestavy lidí, v čajovně U dvou šálků na Míráku. Nicméně skutečným faktem je, že v tomto roce zajíždím jak já, tak Dejv, svoje nejlepší výsledky na Nova Author Cupu!
Přípravy v novém roce 2005 na Druhý Tah se již převážne odehrávají v čajovně Genesis, kterou jsme vyměnili za Dva šálky, z několika důvodů - dopravní dosažitelnost, pohodlí a přátelská obsluha.
Ke konci jara přípravy finišují a nám se daří do širšího výběru pro další Tah v jednu chvíli napočítat až osum jmen, což by byl 100% nárůst oproti předcházejícímu roku! Počítá se s Jakubem a jeho bratrancem Ondrou, Diablem a Jirkou. Skutečnost na startu Druhého Tahu je ale taková, že naše řady rozšiřuje pouze Jirka, ale jeho bezprostřednost a zapálení je pro další nováčky příkladná! Při Druhém Tahu se ukázaly dva zásadní fakty - prvním bylo nutnost kvalitního horského kola (případ Jirky a Ondry), a druhým kvalitní brašny (nezapomenutelný Jakubův karton s pytlem na odpad).
Tento Tah přinesl také několik nezapomenutelných nočních, či večerních, hledání míst na přespání. Další věcí, která stojí za zmínku je to, že druhý den jsme pořídili na zřícenině hradu Lichnice foto, které slouží jako základ našeho webu již od jeho počátku a postupně stále dochází k úpravám jeho interaktivní foto podoby. Třetí den Druhého Tahu je dnem kdy se naše výprava rozrosla na zatím nejpočetnější a sice sedmičlenou. To ale díky již dříve zmíněným faktům, jako sou nevhodné kolo, či brašny, udělalo z působení Ondry a Jakuba na Tahu jen třídenní záležitost. Podle mě jeden z nejakčněších a nejkrásnějších dnů v historii našich Tahů byl 5. den, kdy po neustále hnusném ranním počasí, Jirkově shánění údajně ztracených věcí a předčasnému odjezdu Jakuba a Ondry domů, se počasí náhle změnílo z deštivého či zamračeného na slunečné a teplé a my jsme se dostali do oblasti Třebíčska - nádhera. V noci ještě nezapomenutelný Pepův telefonát kdy prochodil asi šest km na náměstí Třebíče a noční vrcholový výkon do kompců nad Třebíč, snad nejvýš co to šlo a už jen ulehnout poprvé pod širákem!
Co je ještě charakteristické pro tento Tah, je historicky první Smradí působení za hranicemi ČR a sice v Rakousku, kam jsme zavítali především za účelem návštěvy "Zhuleného" městečka. Také další nezapomenutelná noční jízda, podobně jako ta Putimská v Prvním Tahu se udála! Bylo to po dlouhém ranním spaní a následnému kravení v pískovně u Veselí nad Lužnicí, kde jsme měli večeři a asi jen 20 ujetých km a plán byl co nejdřív najít místo ke spánku, jenže nakonec to byla první situace kdy jsme v noci ujeli více než za dne, pomohlo k tome hlavně úžasná věc jako nahánění vesnického frajírka na skládačce, ale hlavně asi dvouhodinové noční hraní na babu, při kterém bylo tempo celé skupiny neskutečně dravé.
Stinnou stránkou tohoto Tahu ale bylo první zranění, které zněmožnilo některému ze Smradů pokračovat v Tahu a tím byl Pepův smolný pád do řeky na šutr. Možná i "díky" tomu jsme se i druhý Tah dočkali přespání v nějaké budově, podobně jako při Prvním Tahu u Dejva na chatě.
Z maximálního možného počtu sedmi lidí, kteří se Tahu zůčastnili dorazilo až do Prahy jen trio Číža, Dejv a Tom, jelikož Jirkovo kolo bylo třeba vrátit zpět do půjčovny, tudíž z Benešova pokračoval Vlakem.
V odbobí mezi Druhým a Třetím Tahem již pravidelně docházelo ke schůzování v Genesisu.
Rok se s rokem sešel a byl tu Třetí Tah! Kromě noční jízdy do Drahanské rokle se žádná společná akce na kolech nekonala, tudíž jsme vyrazili jak se patří nažhavení spolu s několika novinkami na které Číža a Dejv pracovali snad měsíc a tou byl Tuning kola - neonevé trubice pod rámem! Další vychytávku představovala cestovní vodnice! Další novinkou byli originál nálepky Smradů z Prahy v podobě našeho loga, které lemovali naší celou trasu Třetího Tahu. A v neposlední řadě jsme vyráželi s opravdu kvalitní výbavou jak světelnou, tak i obrazovou záznamovou. Naše řady měl pro tento Tah rozšířit Radim, ale nakonec jsme začínali ve čtyřech, kvůli Pepově rekreaci v Nizozemí. A hned první den Třetího Tahu nám přinesl další novinku a sice cestu přívozem a taky první vodnice na cestách a sice na Pičínském náměstí. Pro tento Tah bylo charakteristické naprosto úžasné počasí po celou dobu, vyjma několika bouřek, ale spaní pod širákem bylo téměř pořád příjemnou pravidelností.
V průběhu cesty jsem dorazili až na místo Středu Evropy, se kterým se váže naše druhé působení mimo území a to v Německu. Dalším událostí, které stojí za zmínku je návštěva bývalé fašistické továrny na výrobu munice skryté v lesých Krušných hor nebo několikakilometrový sjezd z Klínovce, či panoramatické pohledy z Krušných hor na zdevastované vytěžené pánve v podkrušnohoří. A ano, i tento Tah má svoji charakteristickou noční jízdu a sice Jízdu z Děčína do České Lípy. 60 km přes den plus 70 km v noci, znamenají rekord v počtu kilometrů, ujetých za jaden den, v histori Smradích Tahů! Tento den se taky několika Smradům povedlo udělat si rychlostní rekord na trase Děčínský Sněžník - Děčín.
A ač se to může zdát podivné teprve při Třetím Tahu dorážíme do Prahy komplet! Díky výše zmíněné technice kterou jsme sebou měli mohlo vzniknout několik skvělých videí, hromada úžasných fotek a díky tomu i rubrika Vtípky :)
Tento rok také poprvé abslovujeme Nova Author Cup jako tým! Ale výsledky jak jednotlivců, tak i teamu nejsou příliš úspěšné. Co ale jako povedené můžeme hodnotit je Silvestr u Pepy na chatě, který s vyjímkou Jirky absolvovali všichni Smradi plus Radim s Kamilou a akce to byla parádní.
V roze 2007 se samozřejmě pokračovalo v tradici pravidelných seancí v čajovně a po zkušenostech s neonem se začína pracovat na nápadu menšího elektrického obvodu na kole, který by zajistil větší výkon, při ekonomičtější spotřebě a je to rychta neskutečná. Díky tomu ale absolvujeme celkem tři noční jízdy za účelem testování světelné výbavy, ale much je stále dost a Tah se blíží....
Je to tu, Čtvrtý Tah a na soupisce je sedum Smradů, i když na počátku Tahu se objevuje Dejv, Jirka, Pepa, nováček Radim a Tom. Ale co tento rok absolutně nevyšlo bylo počasí. Neustálý déšť nahlodává psychiku a pohoda známá z minulých let je fuč. Čtvrtý den, kdy se k úvodní pětici připojí Číža s Jakubem, je počasí stále stejné, ne-li horší. Co naplat, jezdit se v tom nedá, zdraví má každej jen jedno a strávit celý Tah u Jirky na chatě taky není ono, tudíž přichází něco čemu do této doby asi nikdo nevěřil a to předčasné ukončení Tahu! Potupně se vracíme vlakem z Turnova do Prahy a tento rok se již bohužel uspořádat alespoň nějaký výlet, jáko náplast, nedaří. Takže kvitujem s povděkem alespoň pěkné počasí při druhé, týmové Smradí účasti na Nova Author Cupu.
Rok jsme zakončili úžasnou Silvestrovskou akcí na Vysočině, kde naše řady po Kamile rozšířila další slačna a to Tereza. Akce se opravdu vydařila na jedničku a kdo ví, třeba jsme našli místo, kde se nám podáří strávit Silvestrů a Smradích akcí co nejvíce!
A proč zrovna Smradi z Prahy?
Byla to pro změnu zimní akce, lyžařsko snowboardová za účasti Dejva, Pepy, Toma, Jakuba, Martyho, Formiho a možná ještě nějakých dalších odvážlivců, kteří při bujaré cestě vlakem do Jizerek, přivedli pana průvodčího ke kultovnímu výroku - "Bordel tady dělaj a roztahujou se po celym vagóně, Smradi z Prahy...."